Rozhovor s Michalem Semínkem

Do Podolského zpravodaje vydaného k domácímu utkání s Radonicemi poskytla rozhovor opora zadních řad A týmu FC - Michal Semínko.

Na úvod tradiční otázka. Jak jsi spokojený s dosavadním průběhem sezóny?

Zatím je to jak na houpačce. Úvod soutěže byl celkem slibný, pak jsme se nějak zasekli a nyní věřím, že po důležité výhře v Býchorech se vše otočí k dobrému a my ještě nějaký ten bodík do tabulky přidáme, abychom mohli mít klidnou zimní přípravu.

V kolika letech jsi začal hrát fotbal, kde? Přivedl Tě k fotbalu brácha Marek?

Myslím, že to bylo někdy kolem 9. - 10. roku a překvapivě v Bílém Podolí. A k fotbalu mě přímo bratr nepřivedl, ale paradoxně to bylo na jeho zápase v Chotusicích. Hrál tam totiž můj spolužák ze základní školy Miloš Novák. Tak jsem začal i já.

Kterými jsi prošel kluby? Jak na celky, v nichž jsi působil, vzpomínáš?

Když to vezmu od začátku. Bílé Podolí, Kolín, Libodřice, Kutná Hora a Bílé Podolí. Co se týče atmosféry v klubech, ve kterých jsem působil, tak musím říct, že jsem měl vždy štěstí na dobrou partu a to je základ. Takže vzpomínky mám hezké.

Měl jsi nějaké úspěchy i v mládežnických mužstvech? Hraje někdo z Tvých tehdejších spoluhráčů?

Jak jsem již psal hrál jsem v dorostu za Mogul Kolín, se kterým jsem to vykopal až do dorostenecké ligy s A týmem a Krajského přeboru s B týmem. Doba to byla nádherná, sice to bylo hodně o tréninku a zápasech, ale když se člověk ohlédne zpět, bylo to fajn. A spoluhráči někteří ještě hrají - co tak vím, tak Jirka Výborný v Kácově, Radek Polák v Radimi, Michal Ivičič v Sedleci, Michal Doležílek v Lipolticích a ostatní kluci na Kolínsku hrají nějaké nižší soutěže.

Proč se z Tebe nestal profesionální fotbalista?

Tak jak řikal můj trenér v Kolíně: „Fotbal vás živit nebude.“ Tak jsem šel studovat.

Hrál jsi i jinde než ve středu obrany, nebo jsi byl odjakživa stoper?

Můj post byl spíše krajní obránce, ať už pravý, či levý. Ale posty jsem vystřídal všechny, včetně gólmana.

I jako obránce jsi dal hodně gólů. Vzpomeneš si na zatím nejhezčí a nejdůležitější branku?

Zase tak hodně těch gólů nebylo, takže všechny mé góly jsou nejhezčí :-) A každý gól je důležitý.

Dal sis ale také několik vlastních gólů. Víš kolik?

Tak kolik přesně nevím, ale bude to pomalu stejně, jako kolik jsem jich dal do té správné sítě. Ale ty jsem začal dávat až v Podole. A na první si pamatuji i teď. Bylo to Aldovi Beranovi v utkání s Radboří, hned první sezonu co jsem se vrátil do Podola. Nádherně jsem ho loboval kolínkem :-)

Proslýchá se, že se chystáš opustit FC, co je na tom pravdy? Případně kam chceš jít a proč?

Tak určitě! Jednou bych se chtěl ještě potkat v jednom týmu s mým kamarádem Michalem Doležílkem, který momentálně nastupuje za Lipoltice.