Rozhovor s Lubošem Štočkem

Rozhovor pro Fotbalový zpravodaj tentokrát poskytl muž mnoha funkcí v FC Luboš Štoček.

Co všechno máš v Bílém Podolí za funkce a co to obnáší?

Jsem hráčem áčka, příležitostně béčka, asistent trenéra Švába u A týmu a trenér mladší přípravky. Mám na starosti také kabiny a lajnování a jsem členem výboru FC. Všechno dohromady obnáší hlavně čas, někdy i chuť.

Co tě baví nejvíc, co je časově nejnáročnější? Máš vůbec čas na jiné věci nebo žiješ jen podolským fotbalem?

Nejvíce mě baví hrát, nejnáročnější je cestování s A týmem, ale také přípravkové turnaje, které trvají půl dne. Času je málo, ale nestěžuji si.

Kde a jak dlouho jsi hrál? Čeho si v dosavadní kariéře nejvíce ceníš?

Od malička jsem hráč Bílého Podolí, jen jsem si občas odskočil na hostování. V 18 letech jako dorostenec do Kutné Hory (II. liga), ve 27 letech opět do Kutné Hory (divize), ve 28 do Čáslavi (krajský přebor). Nejvíce bylo samozřejmě hrát divizi, v té době (1992) to už bylo něco včetně zázemí i platu. Tehdy tam působil i B. Šváb, ale nehráli jsme spolu, protože byl zraněný (po operaci vazů).

Podolští fanoušci vědí, že dokážeš zápas odchytat, hrát stopera, tvořit hru v záloze i dávat góly v útoku. Je vůbec pozice, kde jsi nehrál? Kde se Ti hrálo (hraje) nejlépe?

Asi nikdy jsem nehrál levého beka. Nejlépe se mi hraje v záloze.

Máš nějaké předzápasové rituály? Musíš se na zápas připravovat pečlivěji než třeba před deseti nebo dvaceti lety?

Rituály nemám žádné. Co se týče přípravy na zápas, tak je to pořád stejný.

Vzpomeneš si na nejhezčí gól, který jsi dal? A který byl nejdůležitější? Kolik jsi dal v jednom zápase nejvíce gólů?

Důležité byly všechny góly v divizi (asi 5), za Bílé Podolí asi ten proti Louňovicím na 4:3, to byl skvělý zápas. Nejvíce jsem dal 4 góly proti Paběnicím a proti Loučni.

Jak jsi spokojený s výsledky přípravky? Jaká je situace s hráči a hráčkami - bude se hrát i příští rok, nebo se založí starší přípravka?

S podzimními výsledky jsem spokojený, uvidíme na jaře. Mám 9 dětí, s tím jsem také spokojený. Co bude dál se uvidí až po sezóně, zatím to neřeším.

V Bílém Podolí hraje za přípravku a za žáky několik děvčat, hrály holky Štočkovy v mládí taky, nebo jsi věděl, že napočtvrté přijde kluk, který to zvládne za všechny?

Mé dcery fotbal nehrály. To, že čtvrtý bude kluk, jsem samozřejmě nevěděl, ale jsem rád, že to vyšlo a že ho fotbal baví.

Kolik a jak silných ibalginů si dáváš před zápasem?

Bez komentáře...   :-)

Máš nějaký nesplněný fotbalový sen? Chtěl by sis zahrát v jednom mužstvu se svým synem?

Ani ne, ale se synem bych si zahrál rád, pokud vydrží zdraví.